Dospěla(?)

Tak minulý pátek začala Kora hárat. Tajně jsem doufala, že to ještě pár měsíců počká, ale vzhledem k tomu, že Alan už pár dnů vyváděl jak pominutý, jsem ani nebyla moc překvapená. Přitom v neděli na cvičáku o ni psí parťáci nejevili nijak enormní zájem. Alan tedy v pondělí zůstal u babičky a s Korou nevyjdu jinak než na stopovačce.  V úterý jsem ji měla na chvíli v práci, aby celodenní samota nebyla takový šok. Nato, že běháme spíš po polích než po městě, se chovala celkem vzorně, na šéfa štěkla jen tak, aby se neřeklo. Nepředloženě jsem se rozhodla, že kvalitu venčení  na volno nahradím kvantitou na vodítku. Z práce jsem to tedy vzala po cyklostezce do Lukavice, pak alejí přes Bažantnici k biatlonu a domů. Bohužel jsem měla obyčejné vodítko, takže jsme se  po cestě cukaly obě. Když jsme dorazily domů, já jsem sotva šla, Kora vypadala celkem odpočatě, ale po krmení se svalila na gauč a na poslední vyvenčení jsem ji musela budit. Dnes jsme v poledne při venčení potkaly  krátkosrstou kolii Mandy, její panička říkala, že je jí devět měsíců, že taky jen odbíhá z práce venčit. Tak aspoň na chvíli jsem Koru pustila z vodítka a holky si bezvadně zaběhaly. Kolie taky běhá v kruzích a Korině lehce unikala, což ona komentovala nespokojeným poštěkáváním. Odpoledne jsem jí koupila a navlékla hárací kalhotky. Moc spokojená není, ale nesnaží se je sundat.