Jak jsem si zamilovala catahouly

Před lety jsem jednou pozdě v noci viděla v televizi film Vaterland. Film mi připadal dost zvláštní, ale velmi mě zaujali psi, kteří tam účinkovali. Z titulků jsem se dověděla, že šlo o louisianské leopardí psy z chovné stanice Šumící křídla. Hned jsem šla hledat na internet a tak začala moje láska k leopardům. Mým životem prošlo několik psů, ale nikdy jsem neměla štěně. Vždy jsme ujali pejska, kterého někdo nechtěl nebo nemohl mít.. Takže, když jsem zjistila, že existují stránky leopardů v nouzi, doufala jsem, že tam příležitostně najdu dospělého psa - nového parťáka. Nijak jsem nespěchala, v rámci rodiny bylo pět psů.Ale před rokerm odešla za Duhový most ovčajda Kimi Holubí dvůr, v březnu mě opustila jezevčice Dulinka, zůstal mi jen jezevčík stařeček Alan. V květnu mě provozovatelka leopardů v nouzi, Alenka, upozornila na štěňátka z CHS Espero Koro a řízením osudu a Centrální distribuce jsem se 19. června 2010 stala šťastnou majitelkou úžasného štěňátka Bue Beer Espero Koro, doma řečeného Kora (Korina, Korinka, Pusťalanoviucho, Tyzmetkuvyplivneštenfujtajbl) a tak podobně. Na popud Alenky jsem se pustila i do těchto stránek, kde bych se chtěla čas od času vypovídat, jak se žije s leopardem